„Ukradená“ hodina se vrátila

Poslední říjnový víkend je to opět tady, mění se čas, v neděli 30.října jsme si tak posunuli ručičky hodin o hodinu zpátky.  Mnoho lidí nechápe, proč se ještě zimní a letní čas střídají, mnohým přináší tohle „kouzlení“ s hodinami nemalé obtíže jak psychické, tak fyzické.

Trocha historie

Kde se vlastně vzala myšlenka zavést dvojí čas, tedy letní a zimní?  Poprvé se objevila v roce 1916 a její tvůrce to viděl jasně – dojde k úspoře elektrické energie. Tento důvod však byl už mnohokrát zpochybňován, také nejrůznějšími studiemi a měřeními. Jde tedy spíše o pseudodůvod. U nás byl letní čas poprvé zaveden v roce 1940, na letní se mění obvykle na konci března, zpět na zimní, tedy pro mnoho lidí „přirozený“ čas, pak na konci října.

Co může být špatně

Jaké obtíže nás mohou potkat? Většinou se objevují po přechodu na letní čas, v opačném případě (tedy posunutí na zimní čas) nám nejčastěji hrozí poruchy spánku a jeho nižší kvalita. I když si to totiž neuvědomuje, i malé změny v našich přirozených biorytmech s námi mohou pěkně zacvičit. Objevují se tedy zmíněné poruchy spánku, mohou se vyskytnou také nejrůznější úzkosti, se změnou na letní čas prý podle odborníku mírně narůstá počet sebevražd. Zcela běžná je pak únava, malátnost a bolest hlavy. Z mnoha na sobě nezávislých studií také vyplývá, že se změnou času ne letní narůstá počet autonehod – ty mohou souviset právě s našimi narušenými biorytmy – tedy únavou, bolestí hlavy apod. Na každého z nás však působí změna času individuálně, jsou tedy šťastlivci, kteří to nevnímají vůbec. Problémy pociťuje podle odborníku asi čtvrtina lidí.

Říjnová změna je lepší

Odborníci se shodují na tom,  že lidem více komplikuje život změna času na letní, kdy o hodinu přijdeme. To, co zažíváme teď, tedy posunutí hodiny nazpátek, je prý pro většinu lidí více přijatelné. Je to celkem logické, konečně se totiž vracíme k našemu přirozenému času. Přesto se mohou objevit  drobné fyzické či psychické obtíže, které lze přičíst právě změně času. Nejde však jen o náš organismus – změny času totiž hýbou i s jinými věcmi. Tak např. vlaky – ty aby dodržely jízdní řády musely poslední říjnovou neděli stát hodinu ve stanici, nic příjemného asi nezažili ani lidé, kteří měli noční směnu – byla pro ně totiž o hodinu delší. Jak se změnami nejlépe vyrovnat? Odborníci doporučují odbourat alespoň na čas podpůrné berličky jako jsou alkohol a kofein a dále také nabádají ke zvýšené tělesné aktivitě – vyplaví se nám totiž hormony štěstí a pomůžeme tak našemu tělu zvládat tuto situaci daleko lépe. Odborníci dále také doporučují dodržovat svoje pravidelné rituály a i přes změny času se snažit chodit spát a vstávat přibližně ve stejnou dobu.

Bojovníci za přirozený čas

Se změnou času mnoho z nás nesouhlasí, někteří však hlasitěji než ostatní. Zřejmě nejznámějším odpůrcem změny času byl pekař Stanislav Pecka, který také neúspěšně kandidoval na prezidenta republiky. Bohužel tento nejvýraznější bojovník proti změnám času loni zemřel.  Někde se však změny času ignorují úplně, třeba v Rusku s měněním času z letního na zimní a opačně skoncovali úplně.

Autorka: Veronika Benešová