Syndrom nezdravých budov – ohrožuje nás?

O Syndromu nezdravých budov neboli SBS (Sick building syndrome) se začalo mluvit už počátkem 80. let minulého století.  Tehdy se o něm zmínila Světová zdravotnická organizace. O jaké budovy se jedná? Jaké komplikace nám pobyt na takových místech může přinést a jak se účinně bránit?

SBS

V dnešní době pracuje mnoho lidí v kancelářích, jsou tak nuceni trávit pracovní dobu v místnostech s klimatizací, u počítače, často bez možnosti větrání či přítomnosti denního (přirozeného světla). Nemusí se však vždy jednat jen o místo na pracovišti, často si totiž podobné podmínky vytváříme i ve svém bydlišti. Tohle všechno souvisí s tzv. syndromem nezdravých budov. Už v roce 1984 Světová zdravotnická organizace oznámila, že tímto syndromem trpí asi 30% obyvatel vyspělých zemí, v roce 2002 to už bylo plných 60%. Tento trend se objevuje i u nás.  Jednoduše lze toto sousloví vysvětlit tak, že jde o souhrn větších či menších zdravotních komplikací, které si člověk přivodí tím, že se delší dobu zdržuje v uzavřených místnostech – jde  o pracoviště, školu a třeba i bydliště.

O jaké obtíže jde?

Jaké zdravotní obtíže nás v souvislosti s SBS mohou potkat? Jde např. o astma, opakované záněty dýchacích cest, bolesti hlavy, podráždění a bolest očí, zvýšení krevního tlaku, zvýšená hodnota cholesterolu, dále také si můžeme způsobit rozjezd depresí či neúroz, hrozí také alergie. Kde je chyba? Ta může být přímo v budovách-  v klimatizaci, topení či špatném odvětrávání. Ještě horší je situace ve městech – městský vzduch je již tak plný škodlivých látek a smogu – v místnosti se „obohatí“ o další chemikálie – např. z nábytku či umělých hmot. Dalším problémem představuje také přítomnost plísní, umělé vůně (nejrůznější osvěžovače vzduchu), nevhodné umělé osvětlení či špatné vytápění. Je jasné, že takový vzduch našemu zdraví neprospívá. To pak samozřejmě může pocítit i zaměstnavatel – zaměstnanci jsou častěji nemocní, jejich výkony jsou nižší – výsledkem pak může být i vysoká fluktuace lidí.  

Existuje řešení?

Samozřejmě je možné tuto situaci alespoň trochu napravit. „Špatný“ vzduch můžeme částečně změnit k lepšímu a to za pomoc větrání a také nejrůznějších přístrojů – čističky vzduchu či ionizátoru vzduchu. Jakkoli se mohou zdát tyto přístroje zbytečné, každý, kdo tráví velkou část dne v kanceláři, je velmi ocení. Nejhorší variantou jsou kanceláře bez oken, vybavené klimatizací, zde by měla být čistička vzduchu nebo ionizátor téměř povinností.

Muži versus ženy

Podle průzkumů jsou k výše uvedeným zdravotním komplikacím náchylnější ženy. To je však celkem logické, protože právě ženy častěji vykonávají administrativní práci v kancelářích a jsou vystaveny zmíněným vlivům. Jak tedy se syndromem nemocných budov bojovat? Důležité je probrat možnost změny i se zaměstnavatelem – zajistit kvalitní odvětrávání, zajímat se o možnost pořízení čističky vzduchu či ionizéru, vyhnout se nábytku z nekvalitního materiálu, také kobercům, ve kterých se může držet prach způsobující alergie.  Hlavním snahou by mělo být získat pro sebe čerstvý vzduch, který je pro nás nezbytný. Pak bude lepší i náš výkon a celkově se naše tělo bude cítit lépe.

Pomocné zdroje: http://cs.wikipedia.org

http://www.mineralfit.cz

Autorka: Veronika Benešová