Podzim na zahradě

Zazimování zahrádky a podzimní práce na zahradě jsou nedílnou součástí celoroční péče o zahrádku. A nejedná se jen o hrabání listí a rytí záhonků. Podzim je ideální čas pro výsadbu ovocných stromků, či zasazení určitých cibulovin. Pokud máme na zahradě jezírko, i o ně se musíme důkladně postarat. Také nesmíme zapomenout na zahradní techniku, altány nebo zahradní nábytek.

Jak zazimovat trávník a záhony

Ještě naposledy před zimou je nutné posekat trávník asi na 4 – 6cm, zbavit ho mechu a hlavně shrabat veškeré spadané listí. To lze uložit na kompost nebo ho přímo zarýt do záhonu. Pokud není jiná možnost, nejlepší je ho odvést do sběrného dvora. Nechvalně oblíbeným typem zbavení se listí je jeho pálení. Na své zahrádce menší množství spálit lze, pokud to místí vyhláška jednoznačně nezakazuje, nicméně sousedům tím velkou radost neuděláte. Pokud se

pálí větší množství, je nutno to nahlásit na místním oddělení hasičského sboru. Po odstranění listí a mechu je dobré trávník ošetřit přípravkem proti plevelům a mechu, případně jej lehce

posypat podzimním trávníkovým hnojivem. Pokud to je technicky možné, tak při teplotách pod bodem mrazu by se na trávník již nemělo vstupovat. Záhony se po sklizni zryjí na hloubku rýče, protože mrazy velké hroudy a hrudky rozbijí. Zeleninové záhony se doporučuje jednou za dva roky provápnit. Kdo má možnost získat přírodní koňský hnůj, tak je ideální doba pro jeho zapracování do záhonů aby přemrzl. Listí ořešáku, které se nehodí na kompost se doporučuje rozhodit na záhony a překrýt ho tenkou vrstvou zeminy. Při tlení totiž uvolňuje

třísloviny, které tlumí klíčení plevele a ničí vajíčka slimáků. Aby se zabránilo ataku slimáků na záhony v příštím roce, je nutno záhony rýt co nejpozději, to znamená v době, kdy začíná půda promrzat.

Péče o stromy

Podzim je správnou dobou pro kácení starých a nemocných stromů. U zdravých stromů je potřeba vysbírat všechny zbylé plody, které by se mohly stát zdrojem nákazy. Kořenovou mísu stromků, které na jaře brzy rozkvétají ( meruňky, broskve, třešně, švestky ) je dobré

přikrýt zahradní zeminou a kompostem. U citlivých stromků se může nadzemní část obalit netkanou textilií nebo rohoží. Odborníci také doporučují vytvořit okolo kmene válec z králičího pletiva, který je vyplněn listím a nahoře se překryje fólií, aby do něj nepršelo. V zahrádkách, kam má přístup divoká zvěř je nutné stromky ochránit proti okusu. Buď se kmen ochrání králičím pletivem nebo umělohmotnou fólií. Tato fólie je vyrobená formou skládačky, takže ji lze aplikovat na libovolně silný kmen. U višní se provádí zimní řez. Na kmeny vyšších stromů lze přilepit lepové pásky proti píďalce.Výsadba nových stromků, keřů a živých plotů je dalším krokem zvelebování zahrádky. Vybraná místa je před výsadbou důležité pořádně zrýt a to nejlépe alespoň týden před vlastní výsadbou, aby se půda provzdušnila a usadila. Vykope se díra příslušné velikosti v závislosti na sázeném stromu, či keři a rycími vidlemi se její dno nakypří. Kořeny prostokořenných sazenic musí být v jámě volně rozloženy, nesmí se ohýbat zpět, přičemž kolem nich a pod nimi by měl ještě zbýt prostor na alespoň 15 cm silnou vrstvu kvalitní zeminy obohacené kompostem. (Jako hnojivo poslouží i rohovina či kravský hnůj). Zrovna tak u výsadby sazenic z kontejnerů, která je o

něco jednodušší dík kompaktnímu kořenovému balu. Strom nebo keř se usadí do správné výšky. Dřevina by měla být usazena v jámě těsně pod místem štěpování. Až je jáma zaházená do tří čtvrtin, je potřeba sazenici notně zalít, další zálivk přijde po dokončení výsadby. Pokud silně neprší, je důležité zálivku opakovat i nadále a snažit se, aby se voda dostala až ke kořenům. Lze jednorázově použít až deset litrů vody. Je lépe tuto dávku požít dvakrát týdně, nežli denně trošku zalít.

Listopad na zahradě

Na zeleninových záhonech zůstal ještě kadeřávek, zimní a růžičková kapusta, petržel, černý kořen, zimní pór, špenát a polníček. Kromě kapusty, která krátkodobě snese až -5 ^oC není třeba se sklizní spěchat. Kadeřávek a růžičková kapusta jsou nejchutnější teprve po prvních nočních mrazících, proto je ponecháme venku, pokud je to jen trochu možné. Listopad je ideálním měsícem pro výsadbu živého plotu. K tomu jsou nejvhodnější jehličnaté dřeviny, jako např. túje ( Thuja ). Vhodný je i tis ( Taxus ), který je velice efektní, nenáročný, snadno se udržuje a snáší hluboký zmlazovací řez i stín. Je však jedovatý, proto není vhodný do zahrad, kde se pohybují malé děti. Pro okrasné ploty a plůtky lze zvolit méně vzrůstné a středně až pomalu rostoucí druhy. Vhodný je např. zimostráz ( Baxus ) nebo skalník (Cotoneaster). Velmi efektní jsou keře s menšími listy a červenými, oranžovými až žlutými okrasnými plody nebo některé druhy brslenů (Eonymus).

Zdroj : www.zahrada.cz , www.prozeny.cz , www.ireceptar.cz, www.nm-bydleni.cz,

Autor : Lenka Štěpařová