Ať se nám to líbí nebo ne, většina z nás žije ve větších či menších městech. Má to samozřejmě své výhody, ale i úskalí. Ve městech, kde se to jen hemží zastavěnou plochou a také auty, postrádáme snad nejvíce kousek přírody. Tenhle nedostatek řeší parky. Ty by měly ideálně nabídnout místo k odpočinku a relaxaci.
Zeleň ve městech
Zeleň by hlavně ve větších městech rozhodně neměla chybět. U menších měst, která se dají autem projet během několika minut, není problém tak palčivý, za městem je člověka za chvíli. Větší problém představují větší města či sídliště. Přitom je zelená plocha důležitá – pro relaxaci, sport i odpočinek. Proto by se i podobnými plochami mělo počítat i v územním plánování. Ne vždycky je čas organizovat výlet a hlavně ho uskutečnit. Městské parky pak nabízejí příjemnou možnost alespoň na chvíli si odpočinout a nabrat nové síly.
Cyklostezky a ty ostatní
Především v poslední době začínají křižovat naši republiku stovky kilometrů cyklostezek. Rozrůstají se opravdu rychle. Pozitivní je, že dnes už najdeme cyklostezky i ve městech, což by mělo přinést větší bezpečnost pro cyklistky, bohužel ne vždy je to pravda. Mnoho cyklostezek pak lemuje břehy řek a podobná místa i v rámci měst. Ačkoli se nedají považovat za zelené prostranství, tak trochu zelené tyto stezky jsou – nabízejí možnost strávit čas v přírodě a to aktivním pohybem. Podobně vznikají také stezky pro in-line bruslaře, často jsou tyto stezky spojeny, což si žádá pozornost i toleranci ze strany cyklistů i bruslařů.
Jaká je situace?
Zhodnotit komplexně zeleň v našich městech by nebylo zcela objektivní. Proč? Protože v každém městě je to trošku jinak. Je pravdou, že zelen v našich městech má zřejmě vzrůstající úroveň. Asi většině z nás záleží na tom, aby okolí jeho domova bylo příjemné, proto se do podpory veřejné zeleně často zapojují nejrůznějších občanská sdružení.
Zahraniční inspirace
Někdy je problém kam zelenou plochu ve městech umístit. Často je totiž prostor přeplněný. Tento problém lze řešit i originálně – inspirovat bychom se mohli v zahraničí – třeba v USA – často tam totiž k ozelenění prostředí využívají střechy vysokých kancelářských budov. Kromě ušetření prostoru to má další výhody – tepelnou izolaci a také zadržování dešťové vody. Dalším originálním nápadem je vertikální ozelenění budov. Tedy jakýsi zelný kabátek, který budova dostane. Nutno dodat, že něco podobného můžeme vidět často i u nás. Jen sofistikované a pečlivě šlechtěné rostliny u nás obvykle zastoupí zelený břečťan. Proč tedy nevyzkoušet něco podobného i u nás?
Jak to vypadá v Evropě?
Jak se s problematikou městské zeleně perou v ostatních evropských zemích? Která města si díky dostatečnému množství parků mohou říkat zelená? K nejpříjemnějším místům k životu podle tohoto kritéria patří Hamburk, Stockholm a také Viktoria-Gasteiz. Posledně jmenované město leží na severu Španělska a je králem zelených měst v Evropě. Evropská komise jej dokonce určila za vítěze soutěže Evropské zelené město pro rok 2012. To vše kvůli dostatku zeleně a parků a také dalším ekologickým aktivitám v tomto městě – snaží se tu např. trvale snížit spotřebu vody na obyvatele.
Veřejná zeleň by rozhodně měla být součástí měst. Nabízí totiž místo k relaxaci a ve městech přeplněných auty a domy supluje kousek přírody, který si zaslouží každý z nás.
Pomocné zdroje: http://www.nazeleno.cz
http://krabiceodmydla.wordpress.com
Autorka: Veronika Benešová