Rostlinná strava

Zelenina, potažmo rostliny, mají ve výživě nezastupitelné místo a jejich postavení je význačné. Protože jen ony jsou schopny přijímat svými kořeny z půdy jak látky ústrojné tak i nerostné a odtud je dostávají do možných konzumních částí jako jsou listy, květy, plody a tyto látky se za pomoci slunce přemění v živou hmotu, ať ji nazýváme jak chceme.

Z rostlin získáme pohonné látky – tuky, cukry, látky stavební – čili bílkoviny, ochranné – jako vitamíny, minerály, fytoncidy, antioxidanty a další.

Mezi látky spalné a sytící patří zejména cukry jednoduché i jejich složitější podoby ve formě polysacharidů (složité cukry) či škrobů. Složité cukry jsou obsaženy zejména v obilí, bramborových hlízách i ostatních semenech. Jednoduché cukry jsou obsaženy většinou v ovoci a zelenině.

Hlavní sytící látky jsou tuky obsažené v cereáliích a v ostatních semenech, jako v sóji, máku, ořechách a dalších. V zelenině je tuků a cukrů málo, protože není určena k tomu, aby vykrmovala na tuk. Její úloha je nezastupitelná v dodávaní látek nezbytných ke kvalitnímu a činorodému životu, k dodávání ochranných látek, které je organismus schopen použít na svoji obranyschopnost.

Stavebními látkami jsou hlavně bílkoviny. Ač asi trvalou chybou v literatuře bude nepřesnost, že rostliny obsahují jen neplnohodnotné bílkoviny, ale mas plnohodnotné. Tato mylná informace na vysoké kvalitě rostlinných bílkovin nic nemění. Bílkoviny jsou pro člověka nezbytné, protože z nich buduje svoje tkáně, hormony, enzymy, orgány, svoji svalovou hmotu, ale i obranné látky a další.

Látky ochranné chrání naše tělo před vznikem patologických stavů. Působí také jako zápalné jiskry při neustálém rozněcování ohně našeho žihovat. Patří se vitamíny, mikro i makroelementy, látky sterolové snižující cholesterol, enzymy (dříve zvané fementy), kterých je známo tisíckrát více než vitamínů.

Dalšími ochrannými látkami jsou rostlinná antibiotika (tzv. fytoncidy), látky s hormonálním účinkem (fytoestrogeny a fytogonadotrompiny) a další. Tyto součásti rostlin jsou většinou účinné jen v syrovém stavu a teplota vyšší jak 50°C je začíná narušovat a ničit.

Nerostné soli obsažené v rostlinách a zejména v zelenině jsou využívány v systémech, udržujících v našem těle rovnováhu mezi kyselinami a zásadami. Celá problematika udržení rovnováhy mezi kyselinami a zásadami je velmi složitá. Je součástí celého systému, který se nazývá homeostáza, což je stálost a rovnováha v lidském organismu. Patří sem i procesy, které tento stav zajišťují.

Mezi tzv. kyselinotvorné potraviny patří zejména ty, které mají přebytek fosforečnanů, síranů, chloridů, například mase a masné výrobky, vejce, cukrovinky, moučníky, sýry a další.

Potraviny, které jsou zejména zásadotvorné, obsahují hlavně železo, sodík, draslík, vápník, hořčík, měď – většinou jde o rostliny a semena.

Nadbytek kyselinotvorných látek vede k ,,únavě", ke snížení až vyčerpání mechanismů zajišťujících celkovou rovnováhu, což se v běžném životě projeví jako nemoc. A to v těch tkáních, které jsou vyživovány lymfou a nikoliv krví, jako například chrupavky, úponové šlachy, kloubní pouzdra a další. A tak různé degenerativní onemocnění zde mohou mít začátek v porušení poměru mezi kyselinami a zásadami, neboť jde o součást dalších patologických mechanismů, které k tomu více či méně přispívají.

Důvodem je to, že v tkáních obhospodařených lymfou se správné poměry pomaleji nastolují a tak poruchy mají více času na své ničivé dílo. Ač se tyto poruchy projevují v pozdějším věku, mohou mít svůj počátek již v ranných fázích vývoje plodu.

A právě rostlinné produkty jsou ty povolané, které nám pomohou zabránit vzniku nebo opravit již vzniklé problémy.

Minimální množství syrové zeleniny denně je alespoň 5 dkg po celý rok a po roce zas. K tomu přidáme i další rostlinné produkty. Zůstane jen mlhavou vzpomínkou doby, kdy naši předkové mohli bez potíží zkonzumovat kilo i více rostlinných produktů denně a každý den.

Každý, kdo chce změnit svůj jídelníček ke zdravému směru, by se měl obeznámit s určitými zásadami, aby tak předešel různým nepříjemnostem, které ostatně každou změnu provázejí, ač mohou být a většinou jsou jen krátkodobé.

Syrová rostlinná strava organismus ,, neotravuje", nadměrně nezatěžuje, ani ho nebičuje nadměrnou tvorbou bílých krvinek, nezatěžuje zažívací a trávicí ústrojí. Vůně a barva, stejně jako různé chutě rostlin, působí positivně na naší nervovou soustavu.

Lidé, jejich smysly jsou otupěny průmyslově vyráběnou stravou, mají tyto vjemy sníženy a pak jim rostlinná strava nepřináší tolik zážitků. Jsou schopni reagovat jen na silná dráždidla, aromatická koření nebo těžkou úpravu jídel, jako je smažení a pečení. Proto jim voní pražená káva, kdy reagují na spálené tuky a bílkoviny, ale nevonní jim bylinný čaj, protože v podstatě necítí jeho jemné aroma. Mrkev pro ně má mdlou chuť, neboť jejich chuťové buňky jsou ubity nadměrným solením, silným kořením a jinými dráždidly.

Dobrovolně jsme se zbavili přirozených aromatických bylin označovaných jako voničky (protože skutečně voněly) – např. majoránka, libeček, šalvěj a další. Zeleniny je ideální strava, kterou lze kombinovat s ostatními potravinami. Tím dochází k jejich lepšímu využití a zároveň menšímu zatížení organismu. Zeleninu můžeme bez obav kombinovat s cereáliemi, masem, těstovinami, bramborami, chlebem, sýrem.

K rostlinné stravě neodmyslitelně patří i ovoce, ale pouze ovoce syrové, která nás osloví svou pestrou škálou barev nejrůznějších odstínů a příjemnou chutí s jemnými chuťovými variacemi. I naši prapředkové určitě nepohrdli ovocem, protože neutíkalo (jako zvěř) a snadno získali dostatečné množství (sbírání semen bylo náročnější). Obsahuje vitamíny, minerály, enzymy, mastné kyseliny, málo tuku i bílkovin, hrubou vlákninu ve formě je pro naše tělo velmi dobře zpracovatelná. Ovoce je nejen pochutina, ale i potravina, která díky svým pektinům působí jako čistící látky. Protože se v žaludku zdrží jen krátce, nevyvolává pocity plnosti a tíhy.A tak spolu se zeleninou představuje přirozené přírodní léčivo.

Bohužel ani ovoce neobsahuje žádné zázračné enzymy, které by odbourávaly nadbytečný tuk jako na běžícím pásu a hlavně v těch partiích, kde chceme my. Je čirý nesmysl si myslet, že po požití nějakých enzymů se můžeme přecpávat a být přitom anticky tvarování. Jediné, co nám zcela určitě zeštíhlí. Je naše peněženka, pokud sedneme na lep nejrůzněj&