Slimáci jsou tady – do boje!

Asi ani ten největší milovník přírody je na své zahradě nevidí rád. Na to, jak jsou malí, dokážou zkonzumovat neuvěřitelné množství potravy. Řeč je o slimácích. Po mně potopa, zní jejich heslo, takže má nejeden zahrádkář smutnou zkušenost s vypleněnou zahradou. Lidé se jich zbavují různě, mnohdy dost nehumánně. Přesto i slimáci jsou součástí přírody, podle toho bychom s nimi měli jednat.

Nelítostná likvidace

Slimáci se řadí ke škůdcům, proto je pochopitelné, že se jich snaží zahrádkáři zbavit za každou cenu. Někteří volí chemickou cestu – tedy nejrůznější postřiky, příp. posypy či granule. Ti, kteří si nechtějí zanést zahradu chemií, volí často i jiné způsoby likvidace těchto nevítaných návštěvníků. Bohužel jde často o velmi nehumánní metody boje – lidé slimáky sypou solí, vápnem, nechávají je vyschnout na slunci, někteří je rozdělují „vejpůl“. Další zaručenou radou je pak utopení slimáků v pivě – což však také nepatří k nejhumánnějším způsobům boje. Přesto je to mnohdy šetrnější metoda než předešlé. Na zahradu stačí umístit mělké misky, které zčásti zapustíme do země a naplníme pivem. Co s nimi, řekněte si možná. Přesto je i slimák živý tvor a podle toho bychom s ním měli nakládat. Jak se tedy slimáků humánně zbavit a zachránit si tak zahradu?

Jak tedy bojovat?

Jedním z řešení je neustálé vysbírávání slimáků a jejich následná likvidace – i zde může nastat problém, jak slimáky zlikvidovat přijatelným způsobem. Slimáky je nejlepší sbírat večer, kdy vylézají z úkrytu. K dalším radám patří např. nalákat slimáky na určité místo a pak se jich opět zbavit – k tomu stačí na zahrádku položit zčásti nahnilé prkno – ráno jej stačí otočit a sami uvidíte. Další poněkud humánnější metodou je plže prostě odradit něčím, co nemají rádi. Funguje tak kávová sedlina – nemají totiž rádi kofein, který na ně působí jako jed, podobně také funguje roztok, který připravíme jako výluh z česneku. Podobně lze použít také piliny vysypané do řádků, které znemožňují slimákům, aby dále lezli. Obojí můžeme nanést do blízkosti rostlin, kterým neublíží, slimáci se však takto označeným výpěstkům zdaleka vyhnou.

Biologické prostředky na scénu

Slimáků se můžeme kromě mechanického sbírání, chemie (kterou si chce vlastní zahrádku zanést asi málokdo) bojovat také pomocí biologických přípravků. Jedinou vadou na kráse tohoto způsobu boje je čekání na výsledky – ty se totiž dostaví o něco později než u chemických přípravků – někdy i v řádu týdnů. Jedním z těchto přípravků jsou tzv. parazitické hlístice. Malí parazité pak udělají černou práci za vás. Jde vlastně o čistě přírodní boj silnějšího proti slabšímu a nutno dodat, že velikost tu nehraje roli. Zjednodušeně řečeno dochází k tomu, že hlíst aktivně vyhledává tělo slimáky, dostává se do něj dýchacími otvory (jeho velikost je totiž kolem jednoho milimetru). Larva hlísta uvnitř těla slimáka dokončí svůj vývoj a tím jej zahubí. Pak hledají další oběť. Proces pokračuje tak dlouho, dokud jsou v dosahu živí slimáci. Ačkoli si na účinek počkáme trochu déle, výhoda je zřejmá – nezaneseme si zahradu chemií.

Každý zahrádkář má obvykle nějakou tu svou zaručenou metodu, která už třeba u souseda nemusí fungovat. Chce to prostě jen zkoušet a zkoušet.

Pomocné zdroje:

http://www.poradte.cz

Autorka: Veronika Benešová