Voda oslavila svůj svátek

Světový den vody slavíme od roku 1993. 22. březen byl navržen Organizací spojených národů na jednání UNICEF v Rio de Janeiru. Proč vlastně? Hlavně proto, aby se upozornilo na závažné problémy – více jak miliarda lidí na zemi trpí nedostatkem pitné vody. Za světovým dnem vody tak stojí snaha upozornit na to, že voda není samozřejmost, že bychom s ní měli šetřit a uvědomovat si její hodnotu.

Voda znamená život

Voda – je jednou z podmínek života na Zemi. Asi málokdo si dnes uvědomí, jak je důležitá. Stačí přece otočit kohoutkem a máme jí dost. Není tomu tak ale všude na světě. Velké množství lidí hlavně v zemích třetího světa má s vodou problémy. Světový den vody má na velký význam této tekutiny upozornit. Každý rok má navíc své vlastní téma, které podrobněji rozebírá. V našich zeměpisných šířkách neřešíme, pokud jde o vodu, existenční problémy, ale spíše jen drobnosti.

Balená nebo z kohoutku?

Tak nějak by šel nazvat spor o  to, co je lepší – kupovat vodu balenou nebo pít tu z kohoutku? Na počátku je dobré si rozmyslet, jakou vodu vlastně chceme – pokud máme zájem o minerální vodu, je jasné, že ta nám z kohoutku nepoteče. Je tedy na místě koupit si ji v láhvi. U konzumace minerálních vod bychom si měli dávat pozor na množství minerálů, které obsahuje – abychom si tělo velkým množstvím některých látek „nezanesli“ organismus. Pokud chceme běžnou stolní vodu – tu už můžeme srovnávat s vodou z vodovodu. Z nejrůznějších měření a zkoumání kvality vody vyplývá, že u nás máme opravdu kvalitní „kohoutkovou“ vodu, která snese srovnání s vodou balenou – v mnoha případech se dokonce jeví jako  kvalitnější. Často bývá i chuťově přijatelná. Pokud nám v chuti přece jen něco vadí, můžeme pít vodu odstátou, případně si pořídit speciální konvici s filtrem. Chuť vody můžeme zlepšit i přidáním kousku limetky, citrónu, pomeranče nebo třeba lístky máty. Získáme tak osvěžující nápoj.  Často se také řeší, jak je to s podáváním vody v restauracích. Vyhoví vám obsluha, pokud si poručíte vodu z kohoutku? Jak kde a také záleží na tom, za jakých podmínek. Pokud přijdete do restaurace na „točenou kohoutkovou“, asi se zlou potážete. V případě,  že si objednáte ještě něco jiného, záleží samozřejmě na domluvě.

Odsolovat ano či ne?

Dalším zajímavým námětem k zamyšlení jsou způsoby, jak získávat pitnou vodu. Podobné problémy u nás neřešíme, protože máme dostatek sladké vody, jak to ale dělají země, které podobné štěstí nemají? Tzv. desanalisace je však velmi složitá a nákladná. Přistupují k ní např. státy severní Afriky nebo země na Arabském poloostrově. Význam odsolování mořské vody roste, ale jeho dopady na životní prostředí nejsou příliš dobré. Při procesu odsolování se totiž spotřebovává velké množství energie. S dalším problémem se pak potýkají v zemědělství.  Odsolovaná voda totiž v konečném důsledku polím, která zavlažuje, spíše škodí. Chybí jí např. ionty sodíku a chlóru, naopak obsahuje bór, který škodí. Jak je vidět, ani toto řešení není ideální. S problémy s nedostatkem vody se potýkají i vyspělé státy – např. USA, konkrétně stát Kalifornie.

Pomocné zdroje: http://ekolist.cz

Autorka:  Veronika Benešová