Jak vypadá biozahrádka v prosinci?

Pokud zahradničíme bez chemie (případně, pokud bychom rádi začali), je prosinec tou ideální dobou k plánování další sezóny. Zahrádka je pod sněhem a tak máme trochu času na četbu nové literatury, vymýšlení plodin, které budeme pěstovat a procházení poznámek, které jsme si udělali předchozí rok.

Není ekozahrada jako ekozahrada

Soudě podle zahradnických diskusí na internetu, hodně lidí si myslí, že pokud zapomenou v nějakou chvíli zahradu postříkat nějakým ochranným chemickým prostředkem, tak vlastně hospodaří biologicky. Když se jim pak na stromech objeví škůdci, uzavírají, že ekologické zahradničení nefunguje a že v době současného pokroku by nechemicky hospodařil jen blázen. Nicméně i pokročilejší ekozahrádkáři si často nejsou jisti, když narazí na pojem permakultura či biodynamika. Pojďme si teď tyto pojmy představit.

Biozahrada

Biozahrada je zahrada, která vychází z principů organického zemědělství. Organičtí zahrádkáři nepoužívají většinu konvenčních chemických postřiků, i když některé jsou i zde povoleny (např. přípravky na bázi mědi proti houbovým chorobám, jako je kadeřavost broskvoní). Důraz je kladen na kompostování a péči o půdu. Nahlédnout můžete například do knih paní Marie-Luise Kreuter, které vyšly i u nás, nebo do Zdravé zahrady od paní Vlašínové (Era, 2006).

Přírodní zahrada

Přírodní zahrada je zahrada, na které najdeme výhradně rostliny, které jsou u nás považovány za domácí. Její význam spočívá zejména v tom, že hostí druhy, které jsou ve volné přírodě ohrožené. Ani obyvatelé ze zvířecí říše na sebe pak nenechají dlouho čekat – přírodní zahrada pak poskytuje úkryt i mnohým chráněným druhům. K tomuto tématu vyšla v češtině například kniha Norberta Kleinze Přírodní zahrada (Knižní klub a Balios 1999).

Permakulturní zahrada

Permakulturní znamená trvale udržitelný. Tyto zahrady jdou trochu dále než je několik izolovaných záhonků s chemicky nepostříkanou zeleninou. Permakultura je tak spíše přístupem, který se promítá do celého života. Na zahradu se dívá jako na celek a zajímají ji zdravá rostlinná společenstva. Trvale udržitelná zahrada by měla být nízkoúdržbová a jednotlivé prvky by měly vždy plnit hned několik funkcí zároveň. Pěstují se zde i exotické rostliny jako je Muchovník vejčitý či Aktinidie arguta (tzv. minikiwi) – zahrada by totiž měla poskytovat co nejvíce potravy.
Skvělá je například zahraniční kniha Gaia´s Garden (Toby Hemenway, Chelsea Green publishing Company 2009, druhé vydání). U nás před několika dny vyšla kniha Jaroslava Svobody (více na stránkách www.ekozahrady.com), o které bude na našich stránkách řeč v lednu.

Biodynamická zahrada

Biodynamické zahrádkářství vychází z antroposofie Rudolfa Steinera. Zaměřuje se hlavně na péči o půdu, respektive její uzdravování – k tomu využívá různé bylinné preparáty. Stejně jako u lidí je zde zdraví chápáno nikoli jako nepřítomnost nemoci, ale jako stav harmonie v oblasti fyzické, mentální i duchovní. Proto se biodynamika zaměřuje i na spirituální oblast, skrze kterou se snaží léčit jak půdu na zahrádce, tak Zemi jako celek.
Někoho možná překvapí, že biodynamika je vůbec nejstarší přístup v zemědělství bez chemie (počátky se datují k roku 1924 kdy Steiner vedl zemědělský kurz pro německé farmáře) a v zahraničí je poměrně rozšířený – můžete tak sehnat i biodynamická osiva.

U nás se můžete poohlédnout po kalendáři Výsevní dny, který každoročně vydává Pro-Bio liga a kde najdete vhodné termíny pro výsev, obdělávání půdy či sklizeň podle jednotlivých fází měsíce. Vychází i časopis pojmenovaný podle typu záhonů, který se v permakultuře hojně používá – Klíčová dírka. Ve Velké Británii nedávno vyšla vynikající publikace publicistky Hilary Wright: Biodynamic Gradening (Floris Books, 2009). Kniha se dá objednat i přes internet.

Tipy na prosinec

1.V prosinci myslíme i na naše ptačí pomocníky. Pokud jsme jim nenechali dostatek neostříhaných trvalek se semeny, můžeme jim naplnit krmítko nebo vyrobit lojovou šišku. K její výrobě budeme potřebovat:

• lůj (pokud seženete – mívají ho např. v některých hobbymarketech), případně 100% tuk
• šiška (smrková či borová)
• semínka (slunečnicová, dýňová – ty podrtíme), mák a drcené ořechy
• drátek či provázek na zavěšení

Tuk rozehřejeme (nenecháme ho ale přepálit), vmícháme nadrcená semena, ořechy a mák. Do směsi namočíme šišku a necháme zatuhnout. Na konec šišky upevníme drátek či provázek a zavěsíme na stinné místo na zahrádce. Dáváme pozor, aby k místu neměly jednoduchý přístup kočky. Můžeme sledovat, jací ptáci naše krmítko navštěvují – setkáme se nejspíše s některými druhy sýkorek.

Pokud neseženeme lůj nebo nemáme na výrobu krmítka čas, můžeme koupit připravenou lojovou kouli – cena se pohybuje kolem 7 korun za kus.
Další informace o přikrmování ptáků v zimě lze nalézt na http://www.mos-cso.cz/ (v sekci Ochrana ptactva) nebo na http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2210462.

2. Poohlédněte se po semínkách, která budete potřebovat pro příští rok. Ideální možností je zapojit se do projektu, který se snaží zachovávat staré a krajové odrůdy. Společnost Gengel najdete na stránkách http://www.gengel.webzdarma.cz/