Šumperk (25. listopadu 2011) – Téměř tříletý projekt BIOMLÉKO, financovaný z rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR, se blíží do konce. Díky němu se v České republice zvýšila jak produkce biomléka, přibylo zpracoven, rozšířil se sortiment mléčných biovýrobků, tak přibylo odborníků specializovaných na produkci a zpracování biomléka.
Aktivit, které se uskutečnily v rámci projektu Biomléko, je celá řada. Hlavním a pozitivním, ne však jediným výstupem, je vyškolení týmu poradců, schopných radit v různých otázkách produkce a zpracování biomléka. „Poradci jsou z různých oborů, ať už se jedná o veterináře, chovatele či krmiváře. Například na faremní zpracování biomléka se zaměřuje poradce Ing. Ivan Hrbek. Vidím jako velké pozitivum, že se nám například povedlo díky tomuto projektu pomoci vybudovat několik faremních zpracoven, které nyní uvádí své biovýrobky v podobě například biojogurtů či biosýrů na trh. Je to přesně to, co v České republice chybělo. Prokazuje se, že už dvacet koz a zpracování jejich biomléka uživí rodinu, což je model, který malé farmy potřebují. Rozhodně je ale stále co zlepšovat,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, který byl společně se spolkem poradců v ekologickém zemědělství EPOS ČR řešitelem tohoto projektu.
Velké rezervy vnímá Kateřina Nesrstová především v oblasti regionálních specialit. „V ideálním případě by měl každý region mít svůj jedinečný sýr zpracovávaný v malé rodinné mlékárně a klidně i několik faremních mlékáren v regionu. Myslím, že tyto rodinné podniky mají nyní skutečně výborné podmínky. Je však třeba stále revidovat absorpční kapacitu trhu a hledat na něm ‚bílá místa‘ a nabídnout zákazníkovi to, co na trhu chybí a po čem je poptávka. Nemá podle mě smysl dělat na farmě malou mlékárnu a vyrábět biojogurty, když je dělá soused a má již svoji stabilní klientelu. Je lepší se například se sousedem dohodnout a specializovat se na biosýr. Takových příkladů je samozřejmě mnoho a zemědělci sami často namítají, že právě ono ‚dohodnout se‘ je největší problém. Bez toho se však k úspěchu dojde obtížně,“ uzavřela Kateřina Nesrstová.
Během tří let se v souvislosti s projektem Biomléko uskutečnilo téměř čtyřicet seminářů v regionech. Některé doplnily exkurze, jiné byly zaměřené především na teorii. Všechny však měly společné téma – biomléko. V letošním roce bohužel byly na seminářích cítit sílící obavy o odbyt kravského biomléka. Situace na trhu není stabilní a v tom nepomohou ani ekonomické modely mléčných „biopodniků“, které projekt také na základě získaných dat vytvořil.
„Není-li stabilní trh a hlavně cena za litr mléka, kterou zemědělec od mlékárny dodává, ani sebelepší ekonomický model nepomůže. Jako cesta, která se jeví velmi perspektivně, je vytvoření biomlékařského družstva. Podle mě však musí toto družstvo nejen vyjednávat o cenách, ale samo mléko v kvalitě bio zpracovávat a produkovat. Stejně jak je tomu v okolních státech. Považuji tento způsob produkce za jediný udržitelný a osvědčený model. Doufám, že v tomto můžeme počítat s další podporou Ministerstva zemědělství ČR. Je i zájmem státu, abychom měli tuzemskou produkci v biokvalitě, jak je ostatně uvedeno v Akčním plánu pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011 – 2015. Vše je však ve fázi intenzivního jednání. Další možností je samozřejmě část kvalitní bioprodukce vyvážet například do sousedního Německa, kde by se jevil zájem ze strany mlékáren jako reálný. Přijdeme o veškerou přidanou hodnotu, o zaměstnanost s tím spojenou, o regionálním konceptu bio ani nemluvím. Ale cesta to samozřejmě je, “ shrnula Kateřina Nesrstová.
Veškeré informace o končícím projektu, včetně výstupů, metodických listů, publikací apod. jsou dostupné na webových stránkách www.bio-mleko.cz.
Poznámky: