Rozhovor: Hračky pro chytré hlavičky!

 „Pokud hledáte smysluplnou hračku pro své ratolesti, jste u nás správně. Jsme internetový obchod s edukativními hračkami a knihami. V našem sortimentu naleznete pouze hračky a pomůcky, které jsou smysluplné, podporují rozvoj dětské fantazie, zručnosti, učí trpělivosti, soustředění a podporují osobností růst a vývoj dětí.“ Těmito slovy se prezentuje web http://www.chytrahlavicka.cz/ za nímž stojí skupina lidí, pro které hračka neznamená jen kus dřeva nebo plastu, jenž má sloužit k tomu, aby se dítě zabavilo a nechalo rodiče na chvíli vydechnout.

Olga Tomšovská

Pracovala jste jako marketingová specialistka v nadnárodní společnosti, jak jste se dala na volnou nohu, a jak vznikl projekt Chytrá hlavička?

Co se týče práce, některé věci se dají velmi těžko skloubit dohromady…bohužel. V Čechách nejsou zrovna ideální podmínky pro zaměstnávání matek s malými dětmi. Práce na poloviční nebo externí úvazky v podstatě neexistují. Vrátit se do nadnárodní společnosti na plný úvazek, což obnáší taky 12 hodin denně je v podstatě nereálné. Alespoň tedy pro mě. Sice dnes už lze sehnat paní k dětem, ale znamená to, že jí dáte asi tak dvě třetiny svého platu a ještě jste nervózní, jak to doma jde a jestli je všechno jak má být.  A každá máma vám potvrdí, že malé děti jsou bohužel věčně nemocné, protože ještě nemají žádnou imunitu. Takže je prima, když vám je konečně vezmou do školky, ale realita je taková, že jeden týden stoná jedno dítě, druhý týden druhé a třetí týden to chytíte vy, protože jste unavená a nevyspalá J A to mi věřte, že zaměstnavatelé neskáčou zrovna radostí…ani se jim tedy nedivím, ale tak to prostě je.

A tak jsem se vlastně dostala ke svému podnikání. Rozhodla jsem se, udělat si čas na rodinu, na práci, na sebe. Chtěla jsem dělat něco, co mě bude bavit, těšit, co bude mít smysl a zároveň mít možnost přizpůsobit se potřebám dětí a rodiny.

Internetové podnikání mi přišlo ideální, chtěla jsem se zaměřit na něco, co důvěrně znám, tedy na děti J Na druhou stranu jsem nechtěla založit jen nějakou „obyčejnou hračkárnu“ kde najdete kde co, na co zrovna běží reklama, ale vlastně je to k ničemu.  Inspirovala mě osobní zkušenost, kterou jistě mají všichni rodiče, a to, že jejich děti dostávají od všech milovaných a milujících kolem spoustu hraček, které jsou ale buď nevhodné vzhledem k věku nebo svou kvalitou a bezpečností nebo nemají naprosto žádný přínos. Všichni to myslí dobře, chtějí těm nejmenším udělat radost, ale často jen utratí hodně peněz za něco naprosto nevhodného, což pramení z malého povědomí o vhodných hračkách a pak jsme také příliš snadno ovlivnitelní reklamou. Spojila jsem se s vynikající zkušenou dětskou psycholožkou PHDr. Danou Simandlovou a asistentkou pedagoga Soňou Baštýřovou a pokusily jsme se vybrat vhodný sortiment doplněný praktickými tipy a radami v závislosti na věku dětí. Musím říct, že mě víc než mile překvapil  obrovský a pozitivní ohlas spousty lidí, kteří mají na věc stejný názor a chtějí mít pod kontrolou, co se jejich dětem dostává do rukou.

Jak zvládáte dva male kluky a práci, uděláte si čas na sebe?

Času pro sebe nemám zrovna nezbyt, stejně jako každá maminka. Mám dva malé kluky, pořád je co dělat. Naučila jsem se relaxovat společně se svou rodinou, to je jediná možná cesta. To, že si člověk utrhne za měsíc hodinu času a dojde si na masáž, nic moc neřeší…Volný čas trávím v přírodě s manželem a dětmi. Naším druhým domovem je Šumava, užíváme si lyžování a jízdy na kole, ticho lesa, vůni luk, šumění řeky a blahodárné účinky čerstvého horského vzduchu. Nejlepší odpočinek je ten aktivní, a když je k tomu na zdravém vzduchu a ještě se vám podaří utahat děti, nemá to chybu!

Dana Simandlová

Podle čeho bychom se tedy měli řídit při výběru hraček?

Hračky by měly být smysluplné, podporovat rozvoj dětské fantazie, zručnosti, učit trpělivosti, soustředění a podporovat osobností růst a vývoj dětí. Nehledejte v tom nic složitého, vzpomeňte si  s čím jste si hráli, když jste byli malí… Byli to fialoví a oranžoví hroši, jednorožci a ufoni, kterým lezou oči z důlků a teče z nich sliz? Nebo to byla spíš stavebnice, panenka v kočárku, modelína, pexeso a rubikova kostka? Hra je totiž přípravou na dospělý život a měla by být především zábavnou formou učení a poznávání.

Lze říci obecně, co které druhy hraček podporují?

     Například stavebnice a kostky rozvíjejí kreativitu, zručnost a obratnost. Puzzle a skládačky zase podporují soustředěnost, trpělivost, koncentraci pozornosti a schopnost rozlišovat jemné rozdíly ve tvarech. Výbornou pomůckou jsou interaktivní knihy, ve kterých se děti naučí mnoho důležitých věcí zábavnou formou různých doplňovaček, hádanek, vymalovávání nebo magnetů a samolepek. Samostatnou a velmi podstatnou část pak tvoří deskové a společenské hry, které dítě aktivizují, drží jeho nervový systém v pohotovosti, cvičí vzrušení i útlum. Přispívají k rozvoji zkušeností, myšlení, řeči i sociálních vztahů a napomáhají dítěti ovládat svou afektivitu (překonávat vztek, lítost apod.). A zapomínat bychom neměli ani na hudební a výtvarné pomůcky, které jsou důležité zejména pro vývoj smyslového vnímání, jemné motoriky a rozvoji individuálních zvláštností dítěte. 

Co považujete jako dětská psycholožka za nejdůležitější faktor ovlivňující vývoj dětí? Co určí, kam dítě bude v období dospívání směřovat? Lze nějak předcházet tomu, aby se dítě vydalo „špatnou cestou“ aby se třeba nechytlo nevhodné party kamarádů?

Vývoj každého dítěte má sice značnou obecnou platnost, ale u každého z nás je realizován v řadě směrů individuálně a specificky – je to vývoj jeho života a ten je jedinečný.Vývoj osobnosti dítěte je závislý jak na dědičných předpokladech, tak na vnějších vlivech. Míra vlivu dědičnosti a prostředí je různá. Nejvýznamnější prostředí je rodina, která nejvíce ovlivňuje rozvoj všech vlastností každého dítěte. K vývoji zdravé osobnosti potřebuje dítě především optimální přístup rodičů. Vřelost, zájem pomoci a především emoční podporu. Je nutné věnovat dítěti co nejvíce pozornosti, plánovat s ním příjemné aktivity, rozvíjet jeho bezpečné zájmy a podporovat vhodné činnosti. Výchovný úspěch není v tom, že mladým lidem vnutíme své postoje a své postupy ale, že jim umožníme aby si sami získaly určité zkušenosti, což může nejlépe zajistit prostředí vřelých a trvalých citových vztahů v rodině.

Soňa Baštýřová

Co vlastně obnáší práce asistenta pedagoga?

Hlavními činnostmi asistenta pedagoga pro děti se zdravotním postižením jsou zejména pomoc žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc pedagogům při výchově a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci s žáky. Prakticky jde o bezprostřední pomoc při plnění úkolů souvisejících s výukou (např. zjednodušení instrukcí, pomoc s manipulací se školními pomůckami, pomoc v dorozumívání s okolím, pomoc při ovládání speciálních pomůcek žáka). Asistent pomáhá při výkladu učební látky, zjednodušuje složitější pojmy, dle pokynů třídního učitele, provádí některé úkoly se žákem individuelně, připravuje se na výuku, vyrábí pomůcky, přizpůsobuje učební texty. Dále zajišťuje dohled nad žákem, poskytuje mu doprovod na školní akce. Má přehled o schopnostech dítěte, jeho dovednostech e jejich vývoji, konzultuje s třídním učitelem i rodiči výsledky práce. Zajišťuje v největší míře kontakt s rodinou a poskytuje jí zpětnou vazbu.

Liší se nějak výběr hraček a pomůcek pro děti s nějakou poruchou učení a chování?

Děti se specifickými poruchami učení se vzdělávají většinou v běžných školách formou individuální nebo skupinové integrace. Při lehčích poruchách tyto děti zvládají učivo základní školy bez nutnosti velkých úprav. Na základě doporučení poradenského zařízení jsou tolerovány specifické chyby, pomalejší tempo, neznámkují se diktáty a podobně.

Existuje celá řada speciálních pomůcek pro děti s poruchami učení (např. čtenářské tabulky, zjednodušené čítanky pro dyslektiky, hmatové kostky na učení tvrdých a měkkých souhlásek, bzučáky pro nácvik dlouhých a krátkých slabik). Existují ale i speciální školy pro děti s poruchami učení nebo chování, zde je nutná péče zkušeného pedagoga a obvykle i spolupráce psychologa.  Co se týče běžných pomůcek a hraček jsou vynikající například puzzle, stavebnice a modelíny, tím vším se děti učí trpělivosti a soustředění a zároveň si rozvíjí jemnou motoriku ruky.

 Takže milí  rodičové, až si budete zase příště lámat hlavy, co pořídit Vašim dětem k narozeninám nebo jen tak pro radost, nezpomínejte na to, že nejen učení může být hra, ale i hra může být učení!