Křestní jméno patří k podstatným věcem, které svému dítěti při jeho příchodu na svět dáme. Obvykle jej totiž provází celý život. Platí tedy opravdu rčení nomen omen? Tedy může být jméno pro svého nositele opravdu příznačné?
Výběr křestního jména
Vybrat pro dítě jméno, které se líbí oběma rodičům, může být někdy obtížné. Často se zprvu odlišný názor řeší kompromisem. Kromě toho, že pojmenujeme své dítě jménem, které se nám prostě líbí, můžeme mít i jinou inspiraci – často se stává, že je jméno v rodině tradicí, pojmenovat dítě můžeme po nějakém blízkém člověku, kterého si vážíme, někdy zasáhne i náhoda. Obvykle je ne začátku dobré zvážit, zda chceme jméno českého nebo jiného původu. Zamyslet se nad tím, jak zní jméno dohromady s příjmením. Pak je výhodné napsat si širší seznam jmen, která připadají v úvahu a vylučovací metodou se dobrat toho jediného správného. Z výběru jména lze udělat i příjemné posezení s příbuznými a známými, nechat si poradit, ale finální výběr samozřejmě závisí na rodičích.
Jak se sžít se svým jménem
Křestní jméno je velmi důležité už proto, že je člověk slýchá hned od svého narození. Vlastní jméno je součást nás – naší osobnosti. Každý má ke svému jménu nějaký vztah, obvykle jde spíše o vztah neutrální, své jméno prostě přijmeme a sžijeme se s ním. V současné době dávají rodiče svým dětem klasická jména (Jan, Lukáš, Tereza, Kateřina), ale v módě jsou také jména, které dříve tolik populární a obvyklá nebyla (Tobiáš, Tadeáš, Laura, Sofie). Je to tak, i jména podléhají módním trendům. Každý z nás je individuální, proto je někdo spokojený, že je jeden z tisíců Tomášů a nechtěl by být jediným Jimramem široko daleko. Naopak člověk, který je velice extrovertně založen, může toužit po tom, aby jeho jméno bylo jedinečné a originální. Tady už se pomalu dostáváme k tomu, jak mohou naše jména ovlivnit naši osobnost.
Může jméno předurčit naši osobnost?
Jak už bylo řečeno, člověk tichý, klidný, uzavřený do sebe, který na sebe nechce strhávat pozornost, dostane od rodičů velmi netradiční a originální jméno. Takový člověk může trpět už ve škole, kde si ho ostatní neustále dobírají, problémy se mohou objevit i v dospělosti, protože pokaždé, když se představí, vzbudí pozornost. Takový člověk může být ze svého jména opravdu nešťastný a se svým jménem se jen těžko ztotožní. Špatně zvolené jméno tak může svému nositeli přinést psychickou nevyrovnanost. Díky svému jménu totiž můžeme být jen součástí davu, nebo se z nás může stát dobře zapamatovatelná osoba. Některá jména v nás tak trochu vzbuzují asociace, jak by měl člověk dle svého jména vypadat nebo se chovat – např. nositelku jména Ivanka si budeme představovat jako křehkou bytost, Ervín nám může připadat podivínský, Richard působí dojmem statečnosti a vznešenosti. Samozřejmě, že ne vždy dostojí nositel jména těmto asociacím – někdy k naší lítosti, ale někdy je to naopak důvod k radosti. Asociace totiž mohou být i negativní – určitě znáte z okolí případ člověka, který nepatří k našim oblíbencům (např. nás zradil nebo jinak ublížil) jeho jméno pak má pro nás negativní asociaci a další nositelé tohoto jména se musí snažit, aby nedativní dojem smazali. Jména také vyvolávají celou řadu klišé – např. určitá jména jsou v knihách a filmech obvykle synonymem moudrosti a krásy, u některých už zase hned odhadneme, že hrdina bude spíše bezcharakterní.
Změna křestního jména
Pokud je člověk se svým jménem opravdu nespokojený, může si je nechat úředně změnit. Tato změna ovšem stojí za úvahu – sžití s novým jménem totiž nemusí být jednoduché. Nevýhoda spočívá v tom, že pro naše okolí se zas až tak moc nezmění. Že třeba Bedřiška, která si moc přeje být Diana, bude bez ohledu na to, co má napsáno v občanském průkazu, pro své okolí stále Bedřiška.
Mnoho zajímavých informací, které se týkají jmen a také statistiky lze najít na stránkách www.krestni-jmena.cz.
Autorka: Veroníika Benešová
Na něco podstatného se zapomíná. V případě, že se bavíme o občanském jménu (nechápu, proč se používá termín křestní, pokud nebyla dotyčná osobě křtěná), pak toto lze jistě jednoduše změnit. V případě, že se ale jedná o změnu skutečně křestního jména, má toto hlubší souvislosti a není to tak jednoduché. Křestní jména při křtu se dávají dle patronů nebo dle kmotrů. Tato se zaznamenávají do matrik. Pokud někdo přistoupí na změnu skutečného křestního jména, dystancuje se nejenom od svého jména, ale též od svého patrona, či kmotra. Bohužel „moderní“ dnešní lidé nechápou význam slova „křest“, či „křestní“. Stejně jako by člověk neměl rozhodovat o životě druhého člověka (byť ještě nenarozeného), měl by též umět unést své jméno či příjmení a ctít tradice a souvislosti. Pokud se ovšem nevymezí ostře proti církvi a proti víře v Boha. Uvědomují si tito „měniči“ jmen hlubší souvislosti ?