Povodeň – náhoda nebo realita budoucnosti

Povodeň je přírodní katastrofa, která vzniká vylitím vod z koryta nebo vodní nádrže. Často se pletou pojmy povodeň a záplava, přitom je mezi nimi zásadní rozdíl. Toto téma je bohužel opět aktuální.

Vznik povodní

Důvodem ke vzniku povodní je nadměrné množství srážek, které koryta nejsou schopna pojmout nebo rychlé tání sněhu na jaře, které je ještě rizikovější, když je doprovázeno deštěm. Záplava je paktřeba proud vody způsobený náhlým přívalovým deštěm.V mírném pásmu se povodně prakticky nedají předvídat a jsou nepravidelné. V jiných oblastech jsou ovšem spojeny s určitým klimatickým jevem a lze je dopředu očekávat. I přesto, že jsou povodně jedním z nejničivějších živlů, mají i životodárnou funkci. Např. v povodí Nilu dávají život podstatné části Egypta, v Iráku přinášejí úrodnou půdu a velkou úlohu hrály v minulosti v Číně.

Povětrnostní vlivy-déšť, sníh a led

Krátká bouřková přeháňka způsobí rozlití menší říčky nebo změnu horského potoka v dravou řeku, která smete vše, co jí stojí v cestě. Stav vody na větších tocích to jen stěží ovlivní. To musí přijít dlouhotrvající déšť na rozsáhlém území, aby ovlivnil výšku hladiny větších toků jako jsou Vltava nebo Labe. V předjaří, kdy začíná odtávat sníh se zvyšuje riziko vzniku povodní v první řadě rychlostí odtávajícího sněhu a možností, že se ke sněhu přidruží ještě déšť. Čím rychleji a čím více sněhu taje, tím větší je zatížení řek. I tvorba a pohyb ledové masy na tocích mohou ovlivnit vznik povodní tím, že navalené ledové kry zkomplikují odtok vody.

Přívalové deště

Když stoupá teplý a velmi vlhký vzduch vzhůru tvoří se mohutné mraky. Pokud přívalové srážky dosáhnou intenzity až 1000mm za hodinu, mohou vyvolat bleskové povodně. Vydatnější srážky vznikají při poklesu proudění studeného vzduchu. U studené fronty se studený vzduch podsouvá pod teplý a nutí tak teplý vzduch k prudkému a rychlejšímu stoupání.

Vliv lidské činnosti na vznik povodní

20. století nepřineslo téměř žádné povodně a proto se začaly dělat stále rozsáhlejší zásahy do přírodní krajiny jako např. zastavovat často zaplavovaná území, regulovat toky a kácet lesy, které vodu zadržovaly. Velmi diskutovaným tématem v souvislosti se vznikem povodní je zmenšení vsakovací schopnosti půd a povrchů v krajině v závislosti na míře lidských zásahů. Dalším významným faktorem je zkrácení říční sítě. To se projevuje zkrácením času postupu povodňové vlny a tím i zkrácení času, který je potřebný na přípravu, zabezpečení a evakuaci obyvatel, zvířat a majetku.

Povodně v České republice

U nás přichází povodně nepravidelně, menší se odehrávají v rozestupu několika let, větší v řádu desetiletí nebo staletí. Tehdy mluvíme o deseti-, dvaceti-leté vodě v nejhorších případech o vodě padesátileté či staleté.

Stav vody na českých tocích pravidelně monitorují hydrologové a pokud se hladina a průtok zvýší, jsou okamžitě vyhlašovány stupně povodňové aktivity.

1. stupeň – bdělost : v tomto případě je potřeba věnovat toku zvýšenou pozornost, při tomto stupni se v Praze vyklízejí náplavky.
2. 2. stupeň – pohotovost : vyhlašuje se ve chvíli, kdy vzniká samotná povodeň, voda se rozlévá jen mimo obydlená území, do polí, luk, mokřadů, atd.
3. 3. stupeň – voda se dostává do obydlených oblastí, ohrožuje majetek, zdraví a životy obyvatel. Také tento stupeň vyhlásit ve chvíli, kdy hrozí protržení hráze vodního díla.

Historie povodní u nás

Na našem území se povodně zaznamenávají od začátku 12. století. Největší zkázu v Praze přinesly povodně v letech 1342 ( stržení Juditina mostu ), 1496 a 1784 ( poškození Karlova mostu ), 1890 ( naplavené dřevo strhlo při povodni tři mostní oblouky Karlova mostu ).

Po desetiletích klidu vyděsila celou zemi povodeň, která zasáhla především povodí řek Moravy a Dyje. Začátkem srpna roku 2002 zase povodeň pustošila Čechy a zasáhla i hlavní město.

Opatření proti povodním

Protipovodňová opatření se stále zdokonalují, zlepšuje se součinnost záchranných složek a institucí. V neposlední řadě se i zlepšuje ochrana děl, které mohou být povodní ohroženy. Také se lépe a efektivněji pracuje s preventivním upouštěním vodních nádrží, které tím pádech v případě povodně mohou zadržet více vody.

Povodňové sbírky

Diecézní charita ostravsko-opavská

Č. konta : 5015003434/5500 (var. symbol 333), dárcovskou SMS ve tvaru DMS POVODNE2010 na číslo 87777.

Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje

Humanitární linka : 950 730 730

Člověk v tísni

Č. konta : 72027202/0300, dárcovskou SMS ve tvaru DMS SOSPOVODNE na číslo 87777.

ADRA

Č. konta : peníze lze zasílat na konto 4028 4028/0300 (var. symbol 397). S nabídkou i potřebou pomoci se lidé mohou obracet na telefonní číslo 739 105 080 nebo na e-mailové adrese povodne@adra.cz. Dárcovskou SMS ve tvaru DMS ADRA lze poslat na číslo 87777.

Český červený kříž

Č. konta : 222826/5500 (var. symbol 222), dárcovskou SMS ve tvaru DMS CCK na číslo 87777.

Diakonie Českobratrské církve evangelické

SMS ve tvaru DMS POMOCPOVODNE na číslo 87777.

Zdroj :  www.ireas.cz, www.tema.novinky.cz, www.zprávy.idnes.cz,

Autorka: Lenka Štěpařová