Pašování zvířat – stále aktuální problém

Zdálo by se, že v době, kdy se stále více snažíme chránit přírodu a zachovat co nejvíce druhů fauny i flóry pro budoucí generace, je pašování zvířat zapomenutým problém. Bohužel, není tomu tak. Černý trh se zvířaty stále funguje, protože poptávka neutuchá. O co se jedná nejčastěji?  Terčem se mohou stát části těl zvířat – např. sloní kly, často jsou však na černém trhu nabízena i živá zvířata.

Černý trh se zvířaty

Je jasné, že černý trh se zvířaty bude fungovat tak dlouho, dokud bude existovat poptávka. Často se stává, že si někdo usmyslí, že bude doma mít exotického zvířecího mazlíčka. Podobná rozhodnutí jsou z velké části velice sobecká, protože exotická zvířata samozřejmě potřebují intenzivní péči. Což si lidé často neuvědomují. Navíc podporovat v jakákoli formě nelegální obchod se zvířaty je , když už pomineme nelegálnost, i  z humánního pohledu velmi špatné. Zvířata jsou totiž ze svých domovů (např. V Asii či Africe) převážena v otřesných podmínkách. Kvůli utajení jsou často doslova nacpaná ve velmi malých prostorech, během dlouhé dopravy (nejčastěji letu) často nemají k dispozici ani jídlo a vodu – kvůli utajení. Pak se samozřejmě může stát, že podobné podmínky přežije jen malé procento pašovaných zvířat. To však pašerákům nevadí, protože i tak je pro ně tato akce výhodná. Ke zvířatům přistupují jako k věcem, nemají tak obvykle nejmenší výčitky svědomí. O jaká zvířata nejčastěji jedná? Jde spíše o drobné tvory – exotické hady, papoušky, v poslední době je zájem také o malé druhy opic a mnohé další.

Zvířata na součástky

Ne vždy se předmětem zájmu stávají živá zvířata. Často se k nám nelegálně dováží jen „části zvířat“.V mnoha případech jsou tato zvířata chráněná a tak jejich zabitím vznikají v přírodě nenávratné změny.  O jaké artikly je mimořádný zájem? Tradičně se jedná o slonovinu, často se jedná také o kožešiny z chráněných zvířat. Díky pověrám a mýtům  věří lidé v zázračné účinky některých částí zvířecích těl – např. prášek ze sloních klů, má se za to, že léčebné účinky má také medvědí žluč. Ta se získává od živých zvířat velmi bolestivým způsobem, tito medvědi jsou tak chováni pro „žluč“.  Kvůli lidské hlouposti tak umírá mnoho zvířat zbytečně.

Jak je trestáme

Jak tedy trestat lidi, kteří se neštítí podobných praktik? Je to trochu složitější. Dokud budeme z právního hlediska zvířata považovat za věci, příliš velkého postihu se viník nedočká. Stavět živou bytost, která cítí, na úroveň kusu nábytku, je však zřejmě především pro milovníky přírody nepřijatelné. Jakých trestů se tedy mohou pašeráci dočkat? Tresty se samozřejmě liší podle trestních zákonů té dané země. Podle mezinárodní legislativy (Jde o konvenci o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy květin a zvířat) jsou určeny stupně, podle toho, jak moc je zvíře chráněné. Za pašování vůbec nejohroženějších druhů pak hrozí pět let vězení a peněžitá pokuta.

Zajímavá akce k tomuto tématu proběhne 18. listopadu v Praze 4, na Michelské ulici v prostorách Domu ochránců přírody (více informací je k dispozici zde: http://ekolist.cz/cz/kalendar-akci/cerny-trh-se-zviraty.

Pomocné zdroje:

http://www.ceskenoviny.cz

Autorka: Veronika Benešová