Jitrocel – lék na mnoho neduhů

Jitrocel je známá vytrvalá rostlina. Latinsky se nazývá Plantago  lanceolata. V lidovém léčitelství je hojně využíván pro své pozitivní účinky na celou řadu neduhů našeho organismu. Typický je svým květem i růžicí listů, ze které vyrůstá několik stvolů. Jde o značně rozšířenou rostlinu, u nás se vyskytuje především na polích, loukách a také u cest. Jitrocelů je hned několik druhů, ten nejznámější má zároveň nejvíce léčivé účinky – říkáme mu Kopinatý.

Jitrocel  Kopinatý

Jeho léčivé účinky byly známé už v době Antiky, také naši předkové si s ním dobře věděli rady. Pro jitrocel existuje celá řada lidových názvů – baba, hojílek, myší ocas či ranocel. Jitrocel obsahuje hned celou řadu látek, které mohou našemu organismu při správném použit prospět – slízové látky, kyselinu křemičitou,  kyselinu citronovou , dále také třísloviny, hořčiny či draselné soli. Hodí se tak hned na řešení několika neduhů, které nás mohou trápit – tak např. působí proti kašli, má protizánětlivé a dokonce antibiotické účinky. Využívá se k léčbě chorob žaludku, dvanáctníku i tlustého střeva.

Jak je využíváme

Z jitrocele se často vyrábějí čajové směsi, které jsou určeny právě na problémy se žaludkem či tlustým střevem. Z jitrocele se vaří také odvary, které pomáhají v boji proti kašli a nachlazení. Často je používán také při kožních problémech – jako jsou třeba opary nebo různé ekzémy. Čaj se také doporučuje kuřákům při odvykání. Je rošířena představena jitrocele jako „ranhojiče“. Dříve se doporučovalo potírat drobné poranění a ranky šťávou právě této byliny. Tato praxe se však v současné době příliš nedoporučuje kvůli nebezpečí zanesení infekce do rány. Zajímavé je také využití jitrocele jako kloktadla. Doporučuje se tak při nejrůznějších ústních zánětech či aftách. Pomoci dokáže také při bolesti v krku a při problémech s mandlemi. Speciální nálev z jitrocele se pak doporučuje používat např. v případě štípnutí či bodnutí hmyzem, při spálení nebo říznutí. Je chladivý, má výrazné hojící účinky  a pomůže postiženým místům, aby se nám nezanítila, má totiž také antibakteriální účinky.

Kdy jej sbírat?

Jitrocel si můžeme samozřejmě nasbírat a nasušit také sami. Kdy je nejvhodnější doba? Ideální doba je v rozmezí květen – srpen. Sbíráme listy, stvoly s květy odstraníme už při sběru.  Sušení těchto listů bývá náročné, protože se nám může lehce stát, že listy zčernají. Ideální je proto listy sušit v tenké vrstvě a v polostínu. správně usušené listy poznáme podle toho, že mají hnědozelenou barvu a jsou lámavé. Uložit bychom je měli do prostorné nádoby, uchováváme je v suchu a temnu.

Jitrocel i v kuchyni?

Pro mnohé je to možná neobvyklé, ale jitrocel se dá využít také v kuchyni. Mladé čerstvé listy se mohou přidávat do polévek či omáček nebo se mohou v malém množství stát součástí salátů.

Pomocné zdroje: http://cs.wikipedia.org

Autorka: Veronika Benešová